07.01.2013
10
Okamžik I.

Chtěl bych s Tebou letět
Vstát jak bájný Fénix z popela
a procítit každý okamžik,
co už jsem zažít nechtěl
Co už jsi zažít nechtěla...




Okamžik II.

Na dálničním mostě stojí žena
Mává míhajícím vozům na pozdrav
Černé vlasy vlající v odpoledním žáru
Jen krátký pohled a polibek vzduchem letící
Příliš málo na to, zamilovat se...
Příliš mnoho na to, zapomenout…
 09.09.2014 21:54
Okamžik II. mně tedy ten konec vyznívá docela absolutně..

Jinak.. Zajímavé.
 08.01.2013 17:10
Sucháč: ano...
 08.01.2013 17:05
valemart: ...že skočí dolů? :-D
 08.01.2013 12:16
okamžik č. II je můj šálek čaje, ačkoli bál jsem se, že bude konec více dramatický...
 07.01.2013 22:53
Viviana Mori: traken: alexis: Díky všem, jsou to jen záblesky v životě... okamžiky...
 07.01.2013 20:27
mě se líbí obě..možná i jednička o něco víc ,ale vem čert nějaká porovnání..jen tak dál...:)
 07.01.2013 16:27
Sucháč: Pozitivní :)
 07.01.2013 16:16
Viviana Mori: alexis: teď jde ještě o to jaký....:-))
 07.01.2013 13:06
Dojem zanechala..to souhlasím
 07.01.2013 09:08
 Viviana Mori
Dvojka se mi líbí víc. Poslední dobou tu trpím nějakým postižením a to v každé takové básni vidět něco ze sebe, tím pádem mne ty básně oslovují a bolí víc, než kdy předtím a je to tak správně, protože o tom je poezie. Dojem zanechalo.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.