 23.04.2014 4 1072(16) 0 |
v oparu včerejšího rána
ztratila se mi mezi stromy
v tom bodě, kde se světlo zlomí
a do věčné tmy propadá
najednou připadám si sama
jak další pomíjivá chvíle
zároveň trochu provinile
když pro sebe se usmívám
maluju obrázky
na starém papíru
postavy na míru
si vystříhám
ztratila se mi mezi stromy
v tom bodě, kde se světlo zlomí
a do věčné tmy propadá
najednou připadám si sama
jak další pomíjivá chvíle
zároveň trochu provinile
když pro sebe se usmívám
maluju obrázky
na starém papíru
postavy na míru
si vystříhám
10.09.2014 - 10:16Devils_PIMP: Děkuju, ale zas tak moc jsem je neschovávala, trochu vykukují :).
23.04.2014 - 23:41Devils_PIMP
I ty sibalko! Rymy jsou moc hezky shovane to ja rad!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Maluju obrázky, co nikdo nevidí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V mé hlavě tančí ocásky
Předchozí dílo autora : Mětřesení
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sophia [18], hidden [12], Kristýna [2], vercaambro [1]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
