Jejda ... musela jsem googlit a teď? Mám hlavu v oblacích ...

Miras2250 : syrový a drsný text, působí negativně, svědectví o životě na okraji společnosti. Nelíbí.

Jarda468 : to je nádherná, hluboká a melancholická báseň plná emocí a touhy. Má v sobě smutek, naději i rezignaci, jako by popisovala cestu dvou duší, které se našly, ztratily a stále se snaží jeden druhého zachytit v čase. Líbí a díky.

Yana : krásně si to vyjádřila, někdy to působí jako z jiného světa. Díky a líbí.

Pěknáano někdy toho času nad zbytečnostmi trávime moc

Zajimavá líbí.

Vlčí máky, vlčí máky
Choulostivé na omak
Taková jsi lásko taky...
Jako mák

Jistě správným směrem ;-) hezká básnička k zamyšlení a kráčíme dál rozhodně v mládí i ve stáří, je to úplně jedno, na věku totiž při té cestě nezáleží. Vždy je totiž kam, je jen na nás kudy a jak.

Hanulka: Moc děkuji, přesně tak jsem to chtěla vyjádřit

Miňko: ano klasika, děkuji

Nj, nějaký macho latino tipuju. Dobře vystiženo, super atmosféra, až mi je z ní lehce blivno - ale já zůstala napůl zaseklá v příběhu někde s tou, o které víme jen, že měla kulaté oči. Četla se dobře, tyhle pozorovací mě baví.

Mně se ty pocity zdají autentické (až dost). :-) Vyjádřeno čtivě, byť to zavání trochu červenou knihovnou a tu já fakt nemusím. Ale nějak to se mnou zarezonovalo, i když moc takových žen neznám, co by se ztrácely v bažinách luxusu, ale určitě takové jsou. Jen nevím, jestli by přemýšlely zrovna tak, jako tahle. Já si tam dosazuju jiné bažiny a pak mi to dává smysl. A oceňuji pokus psát z pohledu ženy, sama bych to z pohledu muže (asi?) nezvládla. Čím jsem starší, tím míň asi. I z tohohle hlediska je to vlastně zajímavé čtení.

Psavec: Děkuji, Milane! :-)

Kam kráčíš? Jeden by řekl, že v mládí jsou nové začátky cestami za novými cíly, ale ve stáří nové začátky možná jen iluzemi, které nikam nevedou. Snad je to jen otázka pohledu - tedy, to kam kráčíš není možná tak významné, jako to, kam se můžeš vrátit.

(básnička milá. K zamyšlení)

Vydařená věc. A hezký klidný přednes.

Kdyby Prahou tekl Dunaj byl by ten most buď delší, nebo by nebyl vůbec.

V březnu jsem šel so svojou dievčicou cez most SNP (romantická večeře v UFU), lilo jak z konve, po mostě pořád někdo chodil, a navíc je tak vysoko a zábradlí tak nízko, že na dlouhé líbačky to opravdu není stavěné. To na Karlově mostě se člověku hlava zatočí jinak, napsal jsi to trefně. Úplně to vidím, všechny ty dotčené barokní sochy světců s očima vsloup a dotoho dva zamilovaní.

Jen je stále těžší si představovat takovou romantiku na tomto konkrétním místě bez těch věčných davů turistů.

No jo. Všecko se rozplyne na slunci. I hrdinství, statečnost, vzpomínky, duše (kdoví). Hledám filozofii, která by mě dokázala uklidnit. Že i nic je celkem fajn alternativa.

Touhle básničkou ses lehce otřel o moje aktuální duševní rozpoložení. Sedlo mi to. Celkem.

Cestička k domovu.

Lotka: Orionka: Moc děkuji vám oběma, potěšilo mě to.

Jo, oslňovače už jsem taky potkala. Výstižně popsáno, zaujala mě.