přidáno 29.05.2025
hodnoceno 2
čteno 23(4)
posláno 0
Byli jsme dva; a přece jedno
Dvě ztracené duše na poušti
Až když jsi mě našla
Dávaly tvé rty pít mým

Četla jsi z mých stop
Já chodil v tvých myšlenkách
Ztrácela jsi se ve mně
A já se v tobě nacházel

Až došli jsme na rozcestí
Na kraji všech neřestí
Dala jsi mi sbohem
A já oněměl

~~~

Snažím se být tvým
Ty snažíš se být mou
Když proti slunci stojíš
Vrháš největší stín

A všechny řeky vyschly
Štíty horské spadly do moře
Naděj buď ti ujištění
Všechno jednou končí

Životem šel
A kráčel tmou
Hledal jedinou
Píseň bolestnou pěl

~~~

Přelétly kapky
A pršely mraky
Co skrývají strachy
To dej mi vše taky

Nechej mě pít
Kalich trápení do dna
Tvé tajemné strázně
Jsou míň než tvůj odchod

Ukrývej se v srdci mém
Jako slastný diadém
Duši přijmi mou
Nedej mi uhynout
přidáno 29.05.2025 - 22:44
Hanulka: Děkuji
přidáno 29.05.2025 - 16:40
Jarda468 : to je nádherná, hluboká a melancholická báseň plná emocí a touhy. Má v sobě smutek, naději i rezignaci, jako by popisovala cestu dvou duší, které se našly, ztratily a stále se snaží jeden druhého zachytit v čase. Líbí a díky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Indicie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Bez tebe

» narozeniny
Matty [16], Mejdlo [14]
» řekli o sobě
mannaz řekla o Singularis :
Velice originální autor. S precizně napsanou prózou. Tvoří vlastní svět, který je opravdu jediněčný a stojí za to do něj vstoupit.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming