![]() ![]() ![]() ![]() |
Kam kráčím?
S vírou, že kus světa shlédnu,
z možných cest jsem zvolil jednu.
Klikatí se hvězdným prachem,
modří oblak, slunce nachem.
Vedla létem, věku zimou,
lákala jít plochou šikmou.
Snad mne jednou, z bodu zlomu,
přivede zas až k nám domů.
S vírou, že kus světa shlédnu,
z možných cest jsem zvolil jednu.
Klikatí se hvězdným prachem,
modří oblak, slunce nachem.
Vedla létem, věku zimou,
lákala jít plochou šikmou.
Snad mne jednou, z bodu zlomu,
přivede zas až k nám domů.

človiček: Ano, to už jsem napsal v odpovědi na komentář. Díky za nahlédnutí..

debata krásně ilustruje, jak moc se někteří mohou mýlit a jiní doufat...báseň se ti povedla ;)

wojta: Srdečně Tě zdravím, po dlouhé době. U této hlouposti mne až zarazilo jakou vyvolala polemiku...

Žák Pepíček by pravil, že nové začátky jsou ovlivněny hlavně tím, jak moc nás bolí nohy. A věk, věk s tím nemá co do činění, je to jen neúprosně narůstající mínusové skóre.
A Smrt? Brzy uvidím, třeba je i něco po ní ..... ?
A Smrt? Brzy uvidím, třeba je i něco po ní ..... ?

koiška: Dandy: puero: Yana: Psavec: Díky za návštěvu. Homér má samozřejmě pravdu. Ale automobilka Renault má svůj slogan "cesta je cíl" Domnívám se že to platí nejenom pro vozy Renault...

Jistě správným směrem ;-) hezká básnička k zamyšlení a kráčíme dál rozhodně v mládí i ve stáří, je to úplně jedno, na věku totiž při té cestě nezáleží. Vždy je totiž kam, je jen na nás kudy a jak.

Kam kráčíš? Jeden by řekl, že v mládí jsou nové začátky cestami za novými cíly, ale ve stáří nové začátky možná jen iluzemi, které nikam nevedou. Snad je to jen otázka pohledu - tedy, to kam kráčíš není možná tak významné, jako to, kam se můžeš vrátit.
(básnička milá. K zamyšlení)
(básnička milá. K zamyšlení)

Věřím, že ta cesta je ta pravá a že splnila tvá očekávání a ta domů, ta je nejkrásnější.

Miňko: Mezičas je povětšinou pohoda, ale stejnak to tu nikdo nepřežije. Nikdo, ani Arnold Rimmer.

Homér : to zní dost pochmurně. Pokud se cítíš sklíčeně, prosím, aby sis uvědomil, že v životě jsou vždy nové cesty, nové začátky a možnosti, které třeba ještě nevidíš. Jestli tě něco tíží, tak tohle nepiš, díky !!

Homér: To je jistě mimo jakoukoli pochybnost. Jde jen o to, co člověk udělá s tím mezičasem...

Miňko : slova malují cestu plnou světla, hvězdného prachu a proměnlivosti času. Působí jako introspektivní odraz putování životem se zatáčkami, výšinami i chvílemi nejistoty, ale vždy s nadějí, že nás cesta zavede zpět domů. Líbí a díky !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kam kráčím? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sběrna
Předchozí dílo autora : Od všeho tak trochu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Bláznivka Žaža [13]» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)