|
básnička z 1.7. 2009. Vyšla ve sbírce. Mám ji rád. Recituje se na pohřbech. Prý. Já to nevím, ještě žiju.
|
Sním o místě plném
vesmírného klidu.
O místě, kam přijdu
a rozplynu se
jako vůně z flakónu,
zapomenutá vzpomínka,
jako zčernalý obraz
na plátně vlámského mistra,
světalehké Cokoli;
o místě, kde život tolik nebolí,
kde polibky potají
na sladkých rtech roztají,
kam mrtvé hvězdy padají
jako slepé
VČELY.
vesmírného klidu.
O místě, kam přijdu
a rozplynu se
jako vůně z flakónu,
zapomenutá vzpomínka,
jako zčernalý obraz
na plátně vlámského mistra,
světalehké Cokoli;
o místě, kde život tolik nebolí,
kde polibky potají
na sladkých rtech roztají,
kam mrtvé hvězdy padají
jako slepé
VČELY.
29.07.2026 16:16
Krásny exemplár básne, ktorá pohladí a uteší svojím hebkým odkazom, ktorý vlastne ani nie je depresívny, ale úprimný. Jasná práca básnika
30.09.2025 21:47
“Jako zčernalý obraz na plátně vlámského mistra.” Do toho jsem se zamilovala.
02.06.2025 09:08
Dovedu si představit ji recitovat na pohřbu, ale ten kdo by ji recitoval by musel sakra umět, je dojemná
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.