|
|
Kráčame kdesi za neznámym cieľom
Kráčame kdesi štráfou krvavou zahalený
Tam v tej temnej diaľke
Tam dôjdeme a svet nám drahý pominie
Stíchli všetky hlasy a jediné čo počuť
Je zvuk starých huslí niekde za rohom
Hrajú svoju poslednú hudbu než im prasknú struny
V hlavách myšlienky stále sa nesú až sa obnosia
A na naše bedrá sami padáme
Snáď to všetko zlé už raz skončí
A že v dušiach našich hrdinov stále žiť budeme
Kráčame kdesi štráfou krvavou zahalený
Tam v tej temnej diaľke
Tam dôjdeme a svet nám drahý pominie
Stíchli všetky hlasy a jediné čo počuť
Je zvuk starých huslí niekde za rohom
Hrajú svoju poslednú hudbu než im prasknú struny
V hlavách myšlienky stále sa nesú až sa obnosia
A na naše bedrá sami padáme
Snáď to všetko zlé už raz skončí
A že v dušiach našich hrdinov stále žiť budeme
No jo. Všecko se rozplyne na slunci. I hrdinství, statečnost, vzpomínky, duše (kdoví). Hledám filozofii, která by mě dokázala uklidnit. Že i nic je celkem fajn alternativa.
Touhle básničkou ses lehce otřel o moje aktuální duševní rozpoložení. Sedlo mi to. Celkem.
Touhle básničkou ses lehce otřel o moje aktuální duševní rozpoložení. Sedlo mi to. Celkem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Osudy hrdinov : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jsme jen Holubice
Předchozí dílo autora : Báseň o mojej milej

