Nejnovější komentáře

 26.06.2025 - 12:13
 5(3.)
To se moc povedlo.
 26.06.2025 - 12:10
 16(14.)
No, to už jsme jednou probraly. :-) Autor se dává lehce všanc, ale sám si určuje, jak moc. Já to tedy vztahuji k poezii, ale vlastně jde o univerzální postoj, i s tím právem veta.
 26.06.2025 - 12:02
 11(9.)
puero: Roztomile ve smyslu infantilně? No, nejspíš jo. Radost je asi už z podstaty lehce infantilní.
 26.06.2025 - 09:22
 3(1.)
Moc hezky čekáš, snad jednou přiletí.
 26.06.2025 - 09:21
 10(7.)
Ani já neumím tak psát, ač někdy bych chtěla .
 26.06.2025 - 09:19
 16(13.)
Mně se líbí.
 26.06.2025 - 09:17
 6(5.)
Moc pěkné.
 26.06.2025 - 09:16
 9(5.)
Ano, láska krásně opěvovaná.
 26.06.2025 - 09:15
 10(9.)
Jak malebný letní den, malíř byl ním opojen, a básník jako ty vložil doň překrásné obraty....
 26.06.2025 - 05:00
 2(2.)
Dracolest : ztracená pohádka s krutým podtextem života a smrti. Připomíná moderní baladu, kde moře není jen místem, ale symbolem osudu, který je neúprosný a věčně se opakuje. Rybář není jen rybářem – je nositelem cyklu, který sám nemůže změnit, jen v něm přežívá. Malá dívka i chlapec možná představují nevinnost, touhu, a zároveň neodvratnost konce.
 26.06.2025 - 04:56
 5(4.)
Vít Bedník : Vítku, to je nádherně upřímná a něžná báseň — působí jako otevřené srdce někoho, kdo se nebojí projevit city a zranitelnost. Připomíná mi ty chvíle ve škole, kdy se první lásky zdály být tím největším a nejdůležitějším na světě. Tvůj text má lehkost, ale zároveň hluboké emoce. Děkuji.
 26.06.2025 - 04:51
 10(6.)
Lokin : rým není podmínkou pravdy, a tohle má sílu. Je v tom opravdová výzva k návratu k sobě — k bytí, které nepodléhá nutnosti vysvětlovat se rozumem nebo prostřednictvím druhých. Jde z toho cítit jakýsi vnitřní manifest: o tichu, o světle, o odvaze být přítomný. Možná se to formálně neváže na tradiční básnické formy, ale nese to vlastní rytmus, který bije někde mezi myslí a tělem. Recenze typu Jop ... je otřesná, promiň, proto jsem se věnovala a napsala ti pár vět a děkuji. Líbí.
 26.06.2025 - 04:44
 4(2.)
Poezie anonymity : tato báseň mě zasáhla způsobem, který se slovy těžko popisuje. Nádherně něžná báseň — melancholická ! Už první verše – o kopretinách z vlasů a zadržovaném dechu – otevírají obrazovou bránu do vnitřního světa plného křehkosti a tiché úcty. Líbí se mi, jak se tu láska nevykřikuje, ale žije – v náznaku, v paradoxu ne-vlastnictví, v touze po štěstí druhého. Opravdu krásná, rytmus v pohodě, jak má být, povedla se a děkuji, ráda tě čtu !
 26.06.2025 - 00:51
 10(5.)
Jop ...
 25.06.2025 - 23:10
 5(3.)
Love it!!!
 25.06.2025 - 22:41
 6(4.)
Pěkné.
 25.06.2025 - 22:40
 4(4.)
Tahle se mi z tvých dalších na podobné motivy líbila nejvíc.
 25.06.2025 - 22:34
 10(4.)
Touhle cestou jsem to zkoušela, bohužel moc nefunguje. Myslím, že je fajn najít mezi myšlením a cítění zlatý střed, nepodléhat příliš ani jednomu extrému. Ale s klíčem v bytí souhlasím. Zajímavý dílo s myšlenkou, líbí se mi.
 25.06.2025 - 22:30
 4(1.)
Zajímavá. Trochu mi ale pokulhává rytmus, škoda.
 25.06.2025 - 22:26
 16(12.)
Lokin: Gimo73: LadyLoba: Moc děkuju, udělali jste mi radost. Je to tam, z naštvaní totiž může vzejít síla. A tenhle text je naštvaný dost - na hlasy společnosti a všechny udělovače nevyžádaných rad a soudů, aniž by prošli byť pár kroků v mých/našich botách…