 25.06.2025 1 12(2) 0 |
"Vezmi mě sebou na moře," žadonila malá dívenka u starého rybáře. I nechal se uprosit a vzal ji sebou. Vypluli časně z rána, když ještě všichni v městečku spali. Východ slunce ozářil vodu. Dívenka užasla, nikdy ve svém krátkém životě neviděla takovou krásu. Rybář to pozoroval smutnýma očima. Za ty roky co vyjížděl na moře, viděl to již nesčetněkrát. Slunce stoupalo výš a výš. Dívenka chřadla s jeho vzestupem, až nakonec svíce jejího života zhasla úplně. Rybář nemohl nic dělat, jen omámeně zíral jak dívčí mrtvolka spadla se šplouchnutím do vody a z oka mu stékala osamělá slza. Dlouho již neronil slzy...
Nenáviděl svůj životní úděl, co však mohl?
K večeru se vrátil s těžkým srdcem a na molu na něj čekal chlapec "rybáři, vezmi mě sebou na moře..."
Nenáviděl svůj životní úděl, co však mohl?
K večeru se vrátil s těžkým srdcem a na molu na něj čekal chlapec "rybáři, vezmi mě sebou na moře..."
25.06.2025 - 06:50Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Nuada [17], Darius [17], vladimír nosek [15], annaav [9]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Severka :Slečna.. co ji vůbec nemusíte znát osobně, abyste stačili pochopit alespon tak důležitou věco, jako je její světluškovské poslání... :)
