přidáno 22.06.2025
hodnoceno 1
čteno 12(1)
posláno 0
Slunce rozlilo se v polích.

Zase už malé hrudky drolí

v prach.

Prstem po zaschnuté soli

bloudím jak tulák

po mapách.

Pěvec trilkem rozčesává ticho.

Bláto tam, kde včera jezera kalužin zbudou tam,

kde celodenní stín.

Ještěrka mihnula se v trávě.

Sladkost třešní pusou

protéká.

Srna, co vyšla z lánu právě

se mne neleká.

V napité krajině pohled jen tak kráčí, modrásek, okáč se nad cestou třepetá.

Málo však mne trápí, že  po zádech už mi zase

pramen potu protéká.
přidáno 22.06.2025 - 17:46
Nice

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jen tak 31 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Zvonkohra

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming