|
|
Až spočítám okvětní lísky,
kopretiny z Tvých vlasů,
na dobu zadržím dech,
oněměn od úžasu.
Jelikož Tvé oči vypráví,
příběh v mlze tajemství,
kterému já rozumím,
neb starám se o dějství.
Nehledáme lásku,
už vůbec né v posteli.
jen žijeme avantýru,
co jsme zažít museli.
Ty hluboké city,
zřejmě promění se v prach,
ale až budeš šťastná,
už o Tebe nebudu mít strach.
kopretiny z Tvých vlasů,
na dobu zadržím dech,
oněměn od úžasu.
Jelikož Tvé oči vypráví,
příběh v mlze tajemství,
kterému já rozumím,
neb starám se o dějství.
Nehledáme lásku,
už vůbec né v posteli.
jen žijeme avantýru,
co jsme zažít museli.
Ty hluboké city,
zřejmě promění se v prach,
ale až budeš šťastná,
už o Tebe nebudu mít strach.
Hanulka
Poezie anonymity : tato báseň mě zasáhla způsobem, který se slovy těžko popisuje. Nádherně něžná báseň — melancholická ! Už první verše – o kopretinách z vlasů a zadržovaném dechu – otevírají obrazovou bránu do vnitřního světa plného křehkosti a tiché úcty. Líbí se mi, jak se tu láska nevykřikuje, ale žije – v náznaku, v paradoxu ne-vlastnictví, v touze po štěstí druhého. Opravdu krásná, rytmus v pohodě, jak má být, povedla se a děkuji, ráda tě čtu !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vše musí skončit : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rubby, jsi to Ty?
Předchozí dílo autora : Tajemství za zamknutými dveřmi
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Jakub Soumrak» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

