Trochu mi z toho šel mráz po zádech.

Haha, povedená :)

Pěkně to vystihl puero s tou loudavostí.

Nejsem hnidopich přes rytmus, ale tuhle rytmickou neshodu nemůžu skousnout:

kde zá ří Štír
sám hrá vá na kla vír

u tohohle mě to až tak netahá:

pop sa né vzka zem
proč vra cet se na zem

ale mám z toho pocit že není neřešitelné, aby to bylo rytmicky 100%, celku by to prospělo.

A nebo to dát do volného verše.

Samozřejmě, je to psanecký nadstandard. Ty jsi nadstandardní autor, zasloužíš tedy nadstandardní kritiku.

mám se sny podobnou zkušenost

:)

velmi silná káva

Dovedu si to představit, musela to být švanda.

Tvůj syn má skvělou mámu a Ty máš určitě skvělýho syna.
píšeš tak, že se mě to dotýká.

takhle končí všechny mé geniální nápady vymyšlené na chlastačkách :-D

Haha, líbí :)

protoze koukam okem na chat..tak jsem si tuhle uvahu nasla..je dobra..vim,jak to myslis..odcizeni-nesprateleni a pritom tolik casu pospolu..nekdy to mam podobne..znam spoustu lidi - z odposlouchavni, kamarady kamaradu, lidi ze skoly, z mesta, z baraku a z vypraveni..oni nevi, kdo ja sem a ja znam vetsinou jejich jmena..tata mi vzdycky rikal, abych koukala kolem sebe..asi to je pozustatek

Zvláštní si to takhle číst. Žil jsem v domění, že doba optimistické víry ve vědu a techniku umřela. Možná že už několikrát, třeba s kosmickým programem.

Líbí :)

tahle báseň je natolik zpěvná, že poté, co jsem si k ní opatřil melodii jsem se jí málem naučil nazpaměť

se závěrem lehce související píseň - viz http://www.youtube.com/watch?v=ABHL_eeTUvo

plechovka nezklamala... :-D

Davidsoft: není to oficiální státní ideologie, ale je to jedna z převládajících myšlenek. Jinak co se týká té Izolace, o tom pojednává má následující úvaha nazvaná Veronika.

veronika: Myslím, že v podstate som Verun, ale teraz prežívam ťažké životné obdobie, som sklamaná, ranená a prakticky celkom zlomená. Ale viem, že to prejde a ja pôjdem ďalej, pomaly, opatrne. Ďakujem Ti, veľmi si to vážim.

Ve žlutí krokusů, naděje sněhem přikrytá....

líbí