Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

křehká, malá, nejmilejší, kdo je to? Hádej ženo!

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

:)

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Tak kritizujte... Mě samotnýmu se to moc nelíbí, jako vždycky, ale potřebuju se zdokonalovat, tak pište co je podle vás špatně...

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

Čí je to vina?

Než se rozplyneš ve vzpomínce, zastav se a maličko pousměj.

jen tak zkouším slova a koukám se kolem sebe :)

HD - prokletí a požehnání, očistec a ráj... Osvobození.

Srdce na toulkách jsem ztratil, a i když hned jsem se vrátil, hledal tu a hledal tam, jenom pocit prázdna mám...

Věnováno...

Je věnovaná. Protože zrovna teď mi chybí. Je to chvilková básnička, je to... něco strašně bezcennýho... pro vás... já tam ale asi pořád budu vidět spoustu náznaků... a důvodů proč... plakat z radosti.. tiše po tmě v mym pokoji... /Mějte hezkej večer/

... spočítám pihy na Tvém bělostném těle, políbím kam nikdo nevidí ...

Pojď za mnou do spánku miláčku, celou věčnost tu se mnou buď,

No a takhle já to vidim.

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

Ještě někdo pochybuje? :)