Tohle jsem vloni napsal po smrti Václava Havla do obecní kroniky. Napadlo mne, že bych to mohl zveřejnit i tady.

Úvaha o pubertě, sexu a psaní... jen lehce se dotýkám všech témat z pohledu zralého muže, co však nezapomněl jak krásně voní bezstarostný jinošský čas.

Andělíčku můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku. Aby vždycky čistá byla, pánu Bohu se líbila.

bez obalu, s chybama, bez servítků a od plic

život nás vyškolí

Pochopí jen ten kdo to chce taky...

Není pták, jako pták...