---

Energií prosyceným vzuchem se rozlévala sluchuhodná hudba, okolí se tvářilo příznivě a shluk dojmů způsobil že se v něm vyskítaly, současné bogotní společnosti, myšlenky zhýralé. Avšak jen on rozpoznal správnost. Při každém pohledu do rozpustilých zraků se utvrzovalo myšlení, zda má opustit jemu nakloněnou společnost. V tentýž okamžik proběhla hlavou už tak zaměstnanou myšlenka, a co dál? Lidé potřebují míti ten lahodný úsek sebe pečlivě schovaný a nikým neobjevený stejně tak jako čas pro své myšlení.Jen lidé příliš důvěřiví ba hloupí odpovídají na otázky čiře a přímočaře. A tak se ukvapeně při vyfouknutí šedého kouře z cigarety zdvihl a raději naposledy pohlédl do nic netušících očí, doufaje při tom, že současný pohled rozptýlí jeho uvažování....nikoliv, zasunuv židli odchází dál.
Dobře jest člověku, který nemá rád jen pozoruje, namítl si ovšem otázku: Jest možné pak vůbec žíti. Vše je o přesvědčení, ať je sebevíce klamné.