"Říkala jsem mu, ať přestane, ale zmáčkl mě loktem pod krkem, nemohla jsem nic dělat. Taky mi roztrhl triko, to už jsem měla strach, začala jsem křičet. Myslela jsem, že mi přijdou na pomoc." Zase ten přerývaný dech jako na začátku, pýcha a vzdor jsou pryč. Utírá si nos hřbetem ruky, podávám jí papírový kapesník. "A oni přišli, jenže ne na pomoc," doříkávám za ni.

Reakce horkým perem na komentář k tomuto dílu: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34112-pusta. To jen aby bylo jasno, o co kráčí :).

Trochu starší text a pokus zjistit, jak to s tou prózou na literárních webech vlastně je :).

Tak tahle už je s happyendem, i když jak se to vezme :-).

Ač to tak nejdřív nevypadá, je to příběh o subjektivitě hodnocení amatérské umělecké tvorby. A taky o lži ve službách dobra.

Krátká povídka z víkendového workshopu tvůrčího psaní. Základ je pravdivý, ale na začátku byla jenom náhodně vyposlechnutá konverzace.

Moje jediná povídka, už je to taky hezkých pár let co jsem ji napsal.

Jak poznáme, že už jen přežíváme?

Všem ženám přeji, aby každá měla svého Viktora.

Drabble na zadaná slova: fajnšmekr*gól*super*biflovat (se) *perfektně

Znáte projekt Piána na ulici? Pamatujete když na "hlaváku" stál klavír?

Drabble povídka na zadaná slova: mít*jazyk*vesta.

Odchod jedné mé spřízněné duše "domů".

rovněž povídky/symbolické