Čínský lidový Taoismus byl plný mýtů o poustevnících žijících na odlehlých místech, takových co se vyznali v bylinkách a prokoukli nejzazší tajemství. Dokázali se prý zneviditelňovat, žili několik staletí, nebo byli dokonce nesmrtelní. Zamyslel jsem se nad tím, jak to bude, až se můj čas nachýlí.

Sonet mravoučný a sebezpytný

taková spíš mini

Báseň z básní, plně pochopí jen věrní čtenáři. Kolik jich tam najdete? Metafory z vlastních metafor. Tak konečně zas jedu do hor, jupí (doopravdy, to není metafora, jen napůl).

Silná káva. Vím, že tu ty temnější díla neradi čtete, ale budu ráda, když to někdo zkusí a zanechá aspoň pozdrav…

Mám problém s jednou částí. Má ještě alternativní variantu, ale ta se mi nějak nelíbí. Kdyby to někoho zajímalo nebo by mi chtěl poradit, pište. Dík!

Fotku jsem sprostě ukradla a upravila Jindruchovi, snad mi to odpustí, inspirovala mě (nejen ta, mnozí poznají).