Žluté jsou zuby
falešných bohů
když smějou se nám z noční oblohy
už nedokážu vidět víc
než jejich zlomyslná souzubí
romantici si staví bunkry
z vlněných dek
a polštářů s příměsí hedvábí a naivity
moje útočiště rozmetala vichřice
teď žiju v mraku a tak
prší kam se podívám
i na tebe
radši se nepřibližuj
falešných bohů
když smějou se nám z noční oblohy
už nedokážu vidět víc
než jejich zlomyslná souzubí
romantici si staví bunkry
z vlněných dek
a polštářů s příměsí hedvábí a naivity
moje útočiště rozmetala vichřice
teď žiju v mraku a tak
prší kam se podívám
i na tebe
radši se nepřibližuj
12.12.2024 19:21
puero: Děkuju. To slovo jsem si vymyslela, alespoň myslím:-) Ale neumím si moc představit jiné použití než v této básni.
12.12.2024 09:00
Pěkné. Zastavil jsem se u slova souzubí. Myslím, že jsem na něj nikdy předtím nenarazil. Líbí se mi. Asi ho budu používat.
12.12.2024 07:05
Myslím že to je docela nápaditý. Když si vším (žiješ v mraku), tak mi to připomíná nirvánu, tak není tak zle.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.