Do šediva

ukrytá v máku: Orionka: Moc děkuji za milé komentáře a slova povzbuzení…

I to je potřeba... všechno šedivé dát do slov. Abychom srdci aspoň trochu odlehčili... i přes ty pochmurné šedé tóny Ti to píše vážně hezky.

Pardon za spam, nešlo mi to odeslat :(

Já vím, že je to živý a bolavý, ale vidím hlavně skvělou báseň. Moc pěkně sis s tím pohrála. Když je inspirace, rýmy a nápady se úplně houfují.

mannaz: Děkuju!

Trochublázen: A to je právě takový mýtus. Nemusí… klíč k přežití vidím spíš právě ve snaze to přijmout. Že některý věci člověk nezmění.

Dandy: Co bych dala za trošku ošumělosti, normálnosti nebo i nudy:) Ta tam šeď asi trochu mystifikuje. I tak děkuji.

puero: A vítej zpět, puero.

puero: Nebo nemělo existovat… tak. To mi trochu dodalo naději, že přeci jen ji někdo rozklíčoval. I kdyby ne, ústřední motiv a jeho zdánlivou neobvyklost v dnešním světě jsi zachytil. Ono vlastně není divu, že je pro lidi nepochopitelná. Je to přímá úměra k tomu, kolik lidí skutečně dokáže pochopit nebo vůbec ví o existenci situace, o které tam píšu. Nepochopení čtenářů víceméně odpovídá nepochopení v reálném životě.

Homér: Díky za rozšíření obzorů, o takovém bizárku jsem neměla ani ponětí. Já měla jednu nečitelnou s cukajícíma koutkama, pak Umbridgeovou a jednu spící. Jojo, jaro daleko, někdy už po podzimu přijde jen zima.

Moc hezká. Naprosto vyhovuje mé náladě. A nepodléhej, budou i lepší dny

Plynové lampy. To ještě existuje? Když si tak člověk uvědomí, co všechno ještě existuje a přitom by existovat už vlastně nemuselo. Nebo nemělo existovat.

Jaro se nezadržitelně blíží kazdým dnem.
Moc pěkné,krasu musime hledat i v ošumělosti.
Vždyť je prostá.

vždycky se nakonec zase rozsvítí

Čus, ahoj, nazdárek, kašpárek, nechal jsem tu pozdrav. To chce soudkyni Barbaru.
Snad bude líp, na jaře. Oh no, já vím, je to daleko.