K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...

Povídka nejen o jednom pracovním dnu hlavní hrdinky....

Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku? Tato povídka však v žádném případě není návodem k použití pro další zamilované...

Hrdina této povídky se sice trochu víc nadřel, ale nakonec se mu to vyplatilo...

Příběh tak trochu o lhostejnosti lidí kolem nás...

Tahle povídka v žádném případě není návodem k použití pro čtenáře. Ale snad zaujme...

Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...

Tentokrát bez komentáře, snad i přesto bude povídka pro čtenáře přitažlivá...

Láska-to je nemoc zlá a každý na ni svůj lék má. Jen hrdinka tohoto příběhu jej nalézt nedokázala...

Příběh jedenadvaceti dnů...

Jsem z Pluta, on z Marsu, máme to k sobě daleko, proto si radši najdu Venušanku.. K té je to ještě dál.. :3

O Halině Pawlowské, nástrahách časné sexuální výchovy a přednostech poskytování první pomoci.

Hypoglykémie je jako alkoholové opojení.. "A co milujete na chlastu?" "Ten mír a pohodu, když ležíte ožralý na zemi..." (jsem diabetička už nějakej patek, tak proto...)

...a nebo už nikdy?

Povídka pojatá pouze v přímé řeči. Na obsah povídky zapomeňte. Důležité je, jak se dokážete orientovat v textu bez průvodního slova. A právě v tom je ta krása..

Lidi jsou jenom pijavice, parazitující na moji jedinečnosti. Death

bumerang, dobře mi tak...:-))

Věnováno kamarádovi, který mi svým vyprávěním pomohl překonat partnerskou krizi