páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

Někdy přijdou chíle...

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

... Naprostej ,,plivanec" k mým nohám... Snad ani za sklopení zraku, abyste se na něj podívali, vám to nestojí... Tak... Proč to sem dávám, co?

zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

Věnováno kamarádovi, který si v životě prožil "své"....

To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

"pidiaturka" nad ránem ... jen tak...

zděšení z pravě přečteného článku..

a je tady zas...

ranní pidibásnička ....úleva.....náhle je prostě tady!

pro celou tu dobu...

život je tragikomedie...*

o pravdě nemůže být řeč, stačí jenom žít...

asi předevčírem o půlnoci to na mě nějak všechno padlo...:-)

i takovou atmosféru může mít...*