Pod třemi zlatými věžemi
dvě světla s temnotou se perou,
bojím se, vleču se za nimi
v pozdní hodinu devaterou.
Pod třemi zlatými věžemi
přichází bytosti krásné,
náležet mezi ně chce se mi,
když tu plamen naděje zhasne.
Zkřivené výrazy bledé
hledící na mě úkosem,
z tváře lehký úsměv sjede,
skrývám i žal, kdo uvnitř jsem.
Jsou to duchové z říše za Propastí,
cherubíni s plamennými meči,
připomínky vyhaslého štěstí,
bolestných tužeb probouzeči.
„Můstek, přestupní stanice,“
tichem se rozezní boží hlas,
odvelí armády polnice
nechajíc mě ránu napospas.
Ve třech zlatých věžích
zvěstují zvon a srdce pod ním:
„Ty jsi duch!“ bijí mi v uších,
pohřben ve stánku trojlodním.
dvě světla s temnotou se perou,
bojím se, vleču se za nimi
v pozdní hodinu devaterou.
Pod třemi zlatými věžemi
přichází bytosti krásné,
náležet mezi ně chce se mi,
když tu plamen naděje zhasne.
Zkřivené výrazy bledé
hledící na mě úkosem,
z tváře lehký úsměv sjede,
skrývám i žal, kdo uvnitř jsem.
Jsou to duchové z říše za Propastí,
cherubíni s plamennými meči,
připomínky vyhaslého štěstí,
bolestných tužeb probouzeči.
„Můstek, přestupní stanice,“
tichem se rozezní boží hlas,
odvelí armády polnice
nechajíc mě ránu napospas.
Ve třech zlatých věžích
zvěstují zvon a srdce pod ním:
„Ty jsi duch!“ bijí mi v uších,
pohřben ve stánku trojlodním.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.