Nejlíp je nám někde mezi

.
Květiny v oknech
Pomalu odcházejí

A pod balkóny
Leží obálky starých dopisů


Z nebe vážky
A roztřepaná přání
Blýskají se fialově a hýří

Čas zbavuje nás vůní

vybíravý nosánek krčí se za oknem
A tak pod domem sedí sny

A kočky na střechách vítají večery

v nich milenci na schodech
píšou slova do větru

sbírají jen ten popel z nedopalků hvězd
a umí opravdu žít

no fakt!

čáry
jen
čáry

Tak už mlč, ty, co ležíš ve hvězdách…



To jen motýli zazimovali se,
Aby zůstala nám naděje


Zatímco pravda
zbývá někde v
mezičasu
.