|
Někdy přijdou chíle...
|
Někdy námi hýbá
matečná hornina
tíhu na ramenou
přerostou vlasy
až jeden k druhému
nedohlédneme
Někdy si přejeme
být se sebou sami
umět podepřít kmen
co skáceli jsme loni
ty
já
kruh
já
ty
pila
matečná hornina
tíhu na ramenou
přerostou vlasy
až jeden k druhému
nedohlédneme
Někdy si přejeme
být se sebou sami
umět podepřít kmen
co skáceli jsme loni
ty
já
kruh
já
ty
pila
25.07.2013 12:14
vždycky budu obdivovat všechna ta slova, co umíš do básně dát...a jak to všechno dohromady je poetické:)) ... jen cítím, že mrazí a ta pila je slyšet až v srdci
25.07.2013 11:09
Yasmin
Krásná, hodně moc! čtu ji stále dokola. a při čtení mi dochází slova. zůstává jen pocit.
24.07.2013 19:25
black.heart: Ona je realita mnohem prozaičtější, starosti přerostou hlavu a ze srdce najednou vyroste báseň...:)
23.07.2013 22:37
zvláštní nálada je z ní cítit, podepřít kmen, nebo použít pilu, každopádně je neotřelá a vnímám rozpolcenost ale nějak uzavřenou v kruhu, jakoby člověk nevěděl jak z něj ven, zajímavá a pěkná
23.07.2013 15:31
ioreth: Jsem ráda, že tě oslovila a něco sis v ní našla, jak už jsem psala Janči, sama často nacházím sebereflexi až několik dní potom, co ji napíšu...:)
23.07.2013 15:27
prostějanek: Jani, někdy se až sama divím, kolik toho v básni nakonec na sebe najdu...:)
23.07.2013 00:11
i když nedokážu všechny metafory dokonale interpretovat, naprosto se mi trefila do nálady a myšlenek...
22.07.2013 19:26
zvláštní kontrast - kruh a pila... jenže pokácený strom už neporoste (ledaže by to byla vrba ;) )
mám z ní zvláštní mrazení v zádech :)
mám z ní zvláštní mrazení v zádech :)
21.07.2013 21:45
taron: Děkuju taron, ještě mi ten název nějak nevyskočil v mysli, srdci a uchu! :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.