reflexivní, introspektivní. (kde jsou mí ante a marie?)

moc se dívám na hannibala a moc piju čaj a moc se mi stýská. taková nenáročná.

mám absťák a ždímu ze sebe poezii o naprosto neinspirativných věcech. (taky by to mohlo být o pocitu, kdy člověk pije čaj ve svém soukromém koutku a všechno kolem je daleko. a pak vstane, číšník odnese konvičku a čas se rozběhne.) velmi antiklimatická báseň. (ha!)

pixličky cigaret jsou vlastně malé osobní svatyňky kuřáků (ale stejně jsem to složila na schodech kostela)

kvír radost, navzdory a vždycky, pampelišky ze spárů mezi dlažebními kostkami.

anglicky, pardon, ale nejak mi to česky nešlo

recyklovaná

lepší název nevymyslím, asi.

krátce o pocitu

Kdysi jsem někde četla o oblíbené zábavě "vrchnosti". Říkali tomu "liščí tanec". Spočívala v tom, že chytili lišku, zavázali ji do pytle a pak ten pytel roztočili a vyhazovali do výšky... Lišce v těle těžko zůstala jediná kostička celá...

Včera jsem tu slavil 10 let na scéně, nikdo mi nepopřál. Byly to dobré časy, každopádně má kariéra se zde uchyluje ke konci, nemá to smysl, žádnej vydavatel mě neoslovil, tady máte jednu klasičtější, kterou jsem teď napsal ve vlaku. Plácejte se vzájemně po zádech. Chtěl jsem tu alespoň trošku udržovat underground, psal jsem sračky, když jsem byl na plech a naopak, ódy z hor. Atd. Ale to je vlastně jedno, co je komu po mně, je nás už sedm miliard.

Volný verš.

Koloběh ročních období a života, vzkříšení, znovuzrození, obroda a tak.

...má keců jak Palacký. Ranní vlakovice.