Někdy přijdou chíle...

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

Vzpomínáme, vzpomínáme... A někdy ne vesele, někdy vůbec ne vesele...

a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...

Tak tohle je moje oblíbená...jestli se tak dá vůbec mluvit o vlastním výtvoru. Mám k tomu osobní vztah:-)

Jsme relativně šťastní... Snažíme se... Díky za rybky... Za Tresky obzvlášť..

Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

obnažené já..../vráceno/...;)

život je tragikomedie...*

.........

myšlenkový proud. někteří toto neberou jako poesii... ti prosím omluví mé zařazení k básním. ale pokud také milujete... okamžiky zaváhání...

***

.....

archibald archibaldovič se podíval, zamyslel a pověděl: zajímavé! pak se začal smát.

Jen z čiré radosti...Z tohohle hloupého světa...Už to tak bude:)