Tmou... jakou?

Amálka z Montmartru: Taky si rád hraju! Jsi asi pěkné číslo, ale líbí se mi to...:-)

:) podle mne velmi pěkné :D krasnej zmatek.

A v zdušeném kvílení
ztrácí hlasy i slova
ty shovívavé výrazy, zas
... a znova.

jestli má, pak alespoň trochu vím jak dadaismus vypadá :) každopádně se nesnažím o to vecpat se do něaké škatulky - ale to asi víš. zkrátka píšu někdy až příliš automaticky :)

možná to má s dadaismem něco společného...ten přístup...tu hravost;)
každopádně se mi to líbí...není to konvenční a je to tvé;)

kdosi mi řekl: "smysl je v nahodilosti." pověděla jsem to někomu jinému a ten o tom prvním řekl: "je to dadaista." musela jsem se smát :) ovšem skutečně tu jde o takovou nahodilost... možná bych tu mohla rozebírat boj o investituru a církev a podobné hezké věci, které se nabízejí díky osobám, tedy jejich titulům, co se tu objevují. nebo bych tu mohla skrýt něco jiného, úplně jiného. ovšem občas dělám to, a nezmírně mě to baví, že hledám smysl svých básní až zpětně. vlastně je to trochu jako bych je ani nepsala já sama, ale někdo jiný mou rukou a pak říkal, poraď si ty duše s tím co spáchalo tvé tělo. :)

...chtěla bych umět rozluštit to, co se za těmito řádky skrývá...zatím mi opíjejí smysly svou atmosférou...;)