|
Inspirace přišla po jednom rozhovoru s blízkou osobou;)...neodnaučíme se líbat, snít, milovat...ovšem...odnaučit se důvěřovat je někdy až moc snadné...asi čekám na druhou šanci...
 24.01.2008 17 1786(43) 0 |
|
Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*
18.12.2007 28 2242(54) 0 |
|
...
19.02.2021 12 849(16) 0 |
|
pokus o pohled z druhé strany
15.12.2007 17 2129(71) 0 |
|
......................
15.08.2013 11 1194(10) 0 |
|
Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*
04.12.2007 25 2834(93) 0 |
|
Věnováno...
23.02.2008 10 1790(41) 0 |
|
02.07.2008 8 1354(22) 0 |
|
Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)
04.01.2009 12 2302(47) 0 |
|
v zatisi rybnika..jaa baletiiim
03.12.2007 12 1693(30) 0 |
|
https://www.youtube.com/watch?v=tTXd90pVjCg
08.08.2021 6 826(11) 0 |
|
první a poslední báseň nebáseň věnovaná tomu, který si ji nikdy nepřečte a přečíst nesmí, vzpomínce, kterou všichni považují za mrtvou a já brzo budu snad moci učinit totéž.
23.01.2008 6 1405(15) 0 |
|
22.07.2008 7 1296(20) 0 |
|
... ještě jeden akrostich ...
04.02.2008 9 1862(26) 0 |
|
9.10.2008 ... kdo by nechtěl napsat báseň básní ... ale kdo by to OPRAVDU chtěl? ...
13.10.2008 17 1917(32) 0 |
|
stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*
09.07.2008 11 2152(34) 0 |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
