svata pravda (jak pro koho)

Vzdávám hold mladému talentu, kterého jsem objevil teprve dnes a který umřel snad až příliš brzy. Báseň je složená z části jeho vlastních veršů (Ukolébavka, Ospalé něžnosti a další) a novými obraty mými. Snad se nebude zlobit.

Oklamán svědomím...

a je to zase venku :)

zavřete oči a uvidíte... jen ne Soču

Trošku jsem se snažila popsat mé myšlenkové pochody, je to složité, co vše se v mém životě stalo. Možná někdy příště :)

Neděle, těsně před rozedněním, zima, ticho... a osamělej muzikant, kterej přišel o nástroj...

zase jen takový výkřik... snad už jsem si těch smutků konečně užil dost...

Je smutná, vlastně vůbec není o krajině.

Rozhodoval jsem se, jestli to nedat spíš do deníku. Měl jsem hroznej víkend. Dvě noci za sebou rozdávat radost, to člověka vyčerpá :-) Sobota, čtyři ráno, dvacet pod nulou, osamělá dodávka a v ní zoufalci s lahví vína, kterou sebrali někde na stole :-) Příště už budu veselejší, fakt!

Taková momentka z hor na pomezí Chorvatska a Bosny.

milióntádvěstětisícísedmsettřicátášestá básnička o smutné náladě