|
Rozhodoval jsem se, jestli to nedat spíš do deníku. Měl jsem hroznej víkend. Dvě noci za sebou rozdávat radost, to člověka vyčerpá :-) Sobota, čtyři ráno, dvacet pod nulou, osamělá dodávka a v ní zoufalci s lahví vína, kterou sebrali někde na stole :-) Příště už budu veselejší, fakt!
|
Tichounké cesty
pomalu vedou k ránu
A tehdy věříš
Tam někde možná
malinko tepla zbývá
V alejích mráz
Nad mořem světa
tak nějak
hladově se rozednívá
pomalu vedou k ránu
A tehdy věříš
Tam někde možná
malinko tepla zbývá
V alejích mráz
Nad mořem světa
tak nějak
hladově se rozednívá
13.02.2012 11:05
Důležitá je ta víra v ní vyjádřená, vím jsou to jen chvilky, taky je mám, až žasnu kde se vzaly. Naštěstí jak přijdou tak odejdou a zase je fajn. Ale je moc hezky v té básni ten pocit v tu chvíli popsaný. Ne beznadějně.
13.02.2012 09:47
Yasmin: Děkuju :-) Nějak mi nad ránem vyskočila v hlavě, ani jsem moc přemýšlet nemusel :-)
11.02.2012 23:20
Yasmin
Musím ji číst stále dokola. Je v ní toho tolik..!
06.02.2012 10:31
D_P
:O tvoje dila mě vzdy dostanou - je neskutečné jak pár řádku dokáže vtahnout ! :o
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.