|
zase jen takový výkřik... snad už jsem si těch smutků konečně užil dost...
 31.01.2012 14 1478(22) 0 |
Někdy tak málo
v sobě nacházíme lásky
a někdy tváříme se
že na ničem nám nezáleží
řekni, kdo zahřeje tě
smutné únorové slunce
večer, když usínáš
v modravém stínu věží?
v sobě nacházíme lásky
a někdy tváříme se
že na ničem nám nezáleží
řekni, kdo zahřeje tě
smutné únorové slunce
večer, když usínáš
v modravém stínu věží?
11.02.2016 - 07:43Amadeo´´: Moc děkuju :-) Na tuhle stařičkou básničku jsem už skoro zapomněl :-)
05.02.2016 - 17:58Přemýšlím, co říct, ale... neřeknu asi nic, nějak to nejde. Prostě krásná!
31.01.2012 - 13:19vždycky se nedočkavě těším na každou tvou další báseň..číst je, to je, jak kdyby se mi ta všecka něha a veliká krása usídlila přímo v srdci..děkuju za takový pocit a za tvou poezii..! :o)
31.01.2012 - 12:21Jemná, milá, jako vždy...a osolená je taky docela...hm...ta bude chutnat..:))
31.01.2012 - 11:41Já miluju ho číst, po pravdě nedovedu říct proč, je to tak málo slov ale tolik citu, něhy, poezie, romantiky, krásy, lásky, štěstí. Je v těch dílech taková jemnost že je to vždy zásah do mého srdce. Asi tak
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zimní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Možná
Předchozí dílo autora : Chvíli před svítáním
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
cechinoskaros [13], Aikami [12], sara kostkova [11]» řekli o sobě
lidus řekla o prostějanek :Měsíc. Občas moje externí paměť ( :-) ). A člověk, co mě drží víceméně nohama na zemi. A tak :-)
