Má druhá, rok 2011, když jsem chtěl usměrnit, povzbudit, nabudit

variace na čínskou poezii

poezie prostého venkovana

je jen o mně, krutě emocionální...

Taková otcovská

Taková, něčím jiná báseň, napsána do malého bločku při sledování filmu, respektive reklam. Ale to jí na upřímnosti neubírá. Teda, snad ne.

nehledejto v tom umění, je v tom jenom úleva...

Před dvanácti lety jsem přijížděl autobusem ráno ve tři čtvrtě na pět do města na ranní směnu. Od šesti jsem "hákoval." Tak jsem se hodinu potuloval prázdnými ulicemi periferie. Než přišla zima.

tak, tak, tak, všelijak:))