![]() ![]() ![]() ![]() |
Pak příjde den kdy dospěješ
a vyhodíš všechno
co by se ti třeba ještě někdy mohlo hodit
včetně manžela
vysypeš plné šuplíky drobností
které by tě někdy v budoucnu
znovu mohly udělat
šťastnou
sama odtaháš skříně
a uklidíš špínu
na kterou jste se báli
léta podívat
okázale všem na očích
zameteš
před svým prahem
necháš si jen srdce
široké
jak podzim v rovinách
a vyhodíš všechno
co by se ti třeba ještě někdy mohlo hodit
včetně manžela
vysypeš plné šuplíky drobností
které by tě někdy v budoucnu
znovu mohly udělat
šťastnou
sama odtaháš skříně
a uklidíš špínu
na kterou jste se báli
léta podívat
okázale všem na očích
zameteš
před svým prahem
necháš si jen srdce
široké
jak podzim v rovinách

ukrytá v máku: Díky moc. Žiji v rovině v podhůří, takže to tam není náhodně...

Orionka: Čas od času napíšu báseň, jako bych byl žena. Třeba tady:
https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=19675-chlapi-bacha
Tady jsem pro změnu submisilní žena, která v sobě najde sílu na změnu.
Díky moc. :-)
https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=19675-chlapi-bacha
Tady jsem pro změnu submisilní žena, která v sobě najde sílu na změnu.
Díky moc. :-)

Konec má sílu. Ale celkově je pro mě ten obraz zvláštní, asi proto, že je mi tak cizí – obecně nerada vyhazuju cokoli, co by se mohlo hodit :D A ani v sobě nemám tu odvahu a bezstarostnost... ale popsal jsi to hezky.

kmotrov :velmi silný dojem. Vyjadřuješ pocit rozhodnutí a očisty, která je občas nezbytná, i když může být bolestivá. Je obdivuhodné, jak dokážeš zachytit komplikovanost životních změn a emocí, které je provázejí. Také se mi líbí moc. Díky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podzim v rovinách : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Cinknutá báseň
Předchozí dílo autora : Na trase Hongkong-Praha