Než půjdu na ranní

casa.de.locos: No jo! Já mám dnes desetileté psanecké narozeniny. Vidíš, do sbírky kterou jsem vydal jsem ji nezařadil, možná jsem měl. Díky moc!

vse nejlepsi k narozeninam, tahle basen je stale krasna

Severak: Díkes.

pro tohle ticho mám pochopení

Tu krásnou práci Ti přeju. Dík.

Uf, to znám ... Vstávam ve 4 a asi brzo umřu :-) Ale za tu krásnou práci to stojí ... Zatím ;-)

Yasmin: Myslím, že oba máme rádi ticho, to vnější i to vnitřní...
Dík.

Pěkná. Cítím z ní tu ranní, možná ještě trochu ospalou, atmosféru. A to ticho, když celé město ještě spí. :-)

Yana: Záleží jak se na to podíváš, když jsem tenkrát sehnal práci, cítil jsem ohromný vděk. Dal jsem si v hospodě naproti fabriky velkýho ruma. Neměl jsem na něj ani chuť, bylo to takové poděkování bohu, oběť. Taron měla pravdu, že jsem v té době ráno v ulicích hledal něco jako nesmrtelnost brouka, možná jsem ji sem tam, alespoň na malou chviličku našel.
Zajímavé je i to jak se změnila doba, tenkrát jsme stávali u nás na zastávce před půl pátou ráno tři, dnes tam nestojí nikdo. Později jsem dal do auta plyn a jezdil autem, pak nás jezdilo víc a střídali jsme se, jak je to dneska běžné.

teď to zní poeticky, ale tenkrát to bylo fajn? asi moc ne, ale vzpomínáme raději na to pěkné

taron: asi "už plně nabuzen," ne, jak říkával Werich: "ať vstávám, kdy vstávám probouzím se v jedenáct." Ale jinak přesně jsi to vystihla a s nadhledem...

hm..na první pohled obyčejná báseň, na druhý pohled, vzpomínková pro tebe a vlastně i pravdivé navození pocitu ranního probouzení města a přírody, kdy ty už plně nabuzen rozjímáš o nesmrtelnosti brouka...:)