|
Před dvanácti lety jsem přijížděl autobusem ráno ve tři čtvrtě na pět do města na ranní směnu. Od šesti jsem "hákoval." Tak jsem se hodinu potuloval prázdnými ulicemi periferie. Než přišla zima.
 11.01.2013 12 1948(16) 0 |
než půjdu na ranní
zbývá mi celá hodina
a tak se toulám
lidi ještě spí
stromy ještě spí i tráva
ještě spí
a já vkládám své ticho
do mozaiky ticha
zbývá mi celá hodina
a tak se toulám
lidi ještě spí
stromy ještě spí i tráva
ještě spí
a já vkládám své ticho
do mozaiky ticha
Ze sbírky: PPV
15.07.2022 - 17:40casa.de.locos: No jo! Já mám dnes desetileté psanecké narozeniny. Vidíš, do sbírky kterou jsem vydal jsem ji nezařadil, možná jsem měl. Díky moc!
03.10.2014 - 22:28Zamila
Uf, to znám ... Vstávam ve 4 a asi brzo umřu :-) Ale za tu krásnou práci to stojí ... Zatím ;-)
13.01.2013 - 20:55Yasmin
Pěkná. Cítím z ní tu ranní, možná ještě trochu ospalou, atmosféru. A to ticho, když celé město ještě spí. :-)
12.01.2013 - 00:40Yana: Záleží jak se na to podíváš, když jsem tenkrát sehnal práci, cítil jsem ohromný vděk. Dal jsem si v hospodě naproti fabriky velkýho ruma. Neměl jsem na něj ani chuť, bylo to takové poděkování bohu, oběť. Taron měla pravdu, že jsem v té době ráno v ulicích hledal něco jako nesmrtelnost brouka, možná jsem ji sem tam, alespoň na malou chviličku našel.
Zajímavé je i to jak se změnila doba, tenkrát jsme stávali u nás na zastávce před půl pátou ráno tři, dnes tam nestojí nikdo. Později jsem dal do auta plyn a jezdil autem, pak nás jezdilo víc a střídali jsme se, jak je to dneska běžné.
Zajímavé je i to jak se změnila doba, tenkrát jsme stávali u nás na zastávce před půl pátou ráno tři, dnes tam nestojí nikdo. Později jsem dal do auta plyn a jezdil autem, pak nás jezdilo víc a střídali jsme se, jak je to dneska běžné.
12.01.2013 - 00:03teď to zní poeticky, ale tenkrát to bylo fajn? asi moc ne, ale vzpomínáme raději na to pěkné
11.01.2013 - 22:13taron: asi "už plně nabuzen," ne, jak říkával Werich: "ať vstávám, kdy vstávám probouzím se v jedenáct." Ale jinak přesně jsi to vystihla a s nadhledem...
11.01.2013 - 20:31hm..na první pohled obyčejná báseň, na druhý pohled, vzpomínková pro tebe a vlastně i pravdivé navození pocitu ranního probouzení města a přírody, kdy ty už plně nabuzen rozjímáš o nesmrtelnosti brouka...:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Než půjdu na ranní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Cizinci
Předchozí dílo autora : CHLAPI BACHA!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jiskřička [18], jana.roz@seznam.cz [17], Kirsty [17], něco končí [14], Conely [9], cavansit [8], Andrea [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
