tohle neni jen sen, je to i pravda

Tak tohle je moje oblíbená...jestli se tak dá vůbec mluvit o vlastním výtvoru. Mám k tomu osobní vztah:-)

Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

Omluvte tu zmatenost, ale nedá se jí zabránit.

Napsáno v Brně na nádraží v záchvatu existencionální nejistoty.

Hm, kdo ví co si pod tím představíte... Doufám jen, že vůbec něco...

hořký kafe nedokáže spláchnout uplně všechno

bí frí.

... Je to zvláštní období ... Bod, kde se všechno zastaví ... Nevíte jestli je to jako dřív nebo jestli to bude jinak... Opravdu zvláštní. A přemýšlíte... Posloucháte... Johny Cash ("I hurt myself today... To see if I still feel")...Opeth...Mozart... Fajn muzika, ale tak nějak prohlubuje vaše myšlenky a stavy, že víte pořád míň...

... fakt nejsem závistivej ...

..věnováno..kamarádovi... a ještě jednomu člověku... je to zmatený, slátanina...až fuj..ale zmatek je věc přirozená

Napsal jsem ji včera 20.4. jako reakci na vhození zápalných lahví do oken romů ve Vítkově. I když holčička stále bojuje o život, je praktricky mrtvá, protože už nebude mít nikdy normální život. Ps: jsem čech

... Dneska bylo tak krásný počasí /jaro/... //Zasloužíš... a ty to víš.//

objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...

Jsme relativně šťastní... Snažíme se... Díky za rybky... Za Tresky obzvlášť..

***

slané, sladké, kyselé... potřeba se vypsat... A moc to pomohlo. Je mi teď nějak líp..lehčejc.

Neměla bych změnit přístup k životu? Jaký si to člověk udělá, takový to má. Menší procházka do mého nitra.