Hm, kdo ví co si pod tím představíte... Doufám jen, že vůbec něco...
 18.01.2008
10
Hříšné a zrůdné podoby
nenáhodných smutků
jsme imaginárně pohřbili.

Vím, nemůžeš za to
že je občas někdo vyhrabe.
Ani tihle mrtví nemají dneska klid.

Třpytky faleše rozházené tam,
kde čekali jsme trest,
tvářily se, že jdou nám na pomoc.

Uvěřili jsme.

A nechali se okrást.
Ocitli se v beznaději,
dole na dně kelímků jogurtů,
kde zbylo jen želé,
které nikomu nechutná.

Na roličce od papíru,
namotaný seznam snů.
(snad jsme na nic nezapoměli)
A každý den jeden odšrtneš.

A co až dojdou?

- Víš zlato, takové věci se prostě stávají,
až budeš velká, určitě to pochopíš -
 12.09.2012 14:44
Konec je úžasný. Povedla se.
 03.02.2009 21:17
pravdivej konec...
pro nas mlady asi obcas neprijemny co..
 13.06.2008 19:33
ten konec se povedl.
 22.01.2008 22:14
taky se mi líbí ten konec..
tím víc že já nepochopím..
 22.01.2008 21:59
posledni veta je fakt drsna... pichla me u srdce.
 22.01.2008 21:33
;) píšeš moc pěkně...
 19.01.2008 22:32
Takže míříš do oblíbených, ano? :)
 18.01.2008 20:23
myslím, že tě celkem chápu... líbí se mi tvůj styl... :)
 18.01.2008 17:08
I tvrdé věci můžou být pěkné. Občas.
 18.01.2008 15:51
Život je tvrdá věc...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.