|
... Dneska bylo tak krásný počasí /jaro/...
//Zasloužíš... a ty to víš.//
|
Toulám se světem
/bez ladu a skladu/
v botech /podobných těm z Paříže/
s jiskrou v oku,
co zhasla.
Slečna,
co prodává zimní ovoce /.../,
dostala sicilský pomeranče
a nechala mě ochutnat...
/smála se kaštanovým úsměvem/
Za ostnatým drátem z plastu
je prý nová země, lepší svět.
Odpusť mi všechna slova,
co působila bolest,
už nepromluvím.
/políbím, propluju, pominu./
//prominu//
Od desíti k pěti,
v ranním oparu nad městem,
skelný pohled porcelánový panenky z výlohy...
Plakala by /kdyby směla cítit/
Svítá,
sluneční absence,
jenom drobnej déšť a malátný pohyby.
/je ráno a ty spíš/
Nádechy jen pro ten pocit,
že víc od světa nemůžu čekat.
Pocitový probouzení, slzy smíchu, pocitový vztahy ... s tebou.
/,,je to absurdní“/
Mám rozostřenej pohled,
málo jasnejch tvarů,
ledový ruce na bocích
a hodně snů,
co nikdy nevykročí z deníků.
Předměty mě učili pojmenovávat ve školce,
/9 let zpátky/
hodně toho jsem zapomněla.
Utkvěly mi jen abstraktní tvary kuželů,
co lehko mění směr /jinam./
/bez ladu a skladu/
v botech /podobných těm z Paříže/
s jiskrou v oku,
co zhasla.
Slečna,
co prodává zimní ovoce /.../,
dostala sicilský pomeranče
a nechala mě ochutnat...
/smála se kaštanovým úsměvem/
Za ostnatým drátem z plastu
je prý nová země, lepší svět.
Odpusť mi všechna slova,
co působila bolest,
už nepromluvím.
/políbím, propluju, pominu./
//prominu//
Od desíti k pěti,
v ranním oparu nad městem,
skelný pohled porcelánový panenky z výlohy...
Plakala by /kdyby směla cítit/
Svítá,
sluneční absence,
jenom drobnej déšť a malátný pohyby.
/je ráno a ty spíš/
Nádechy jen pro ten pocit,
že víc od světa nemůžu čekat.
Pocitový probouzení, slzy smíchu, pocitový vztahy ... s tebou.
/,,je to absurdní“/
Mám rozostřenej pohled,
málo jasnejch tvarů,
ledový ruce na bocích
a hodně snů,
co nikdy nevykročí z deníků.
Předměty mě učili pojmenovávat ve školce,
/9 let zpátky/
hodně toho jsem zapomněla.
Utkvěly mi jen abstraktní tvary kuželů,
co lehko mění směr /jinam./
08.08.2008 15:39
Mám rozostřenej pohled,
málo jasnejch tvarů,
ledový ruce na bocích
a hodně snů,
co nikdy nevykročí z deníků.
málo jasnejch tvarů,
ledový ruce na bocích
a hodně snů,
co nikdy nevykročí z deníků.
14.05.2008 18:14
s jiskrou v oku, co zhasla
...
plakala by /kdyby směla cítit/
...páni, je to fakt nádherný:-))...a ta fotka je taky moc pěkná;-)
...
plakala by /kdyby směla cítit/
...páni, je to fakt nádherný:-))...a ta fotka je taky moc pěkná;-)
30.01.2008 18:13
s jiskrou v oku,
co zhasla.
...je to skvely...
Tu fotku mam moc rada... pry je to focene v Melbourne... Jednou bych se tam chtëla podivat :)
co zhasla.
...je to skvely...
Tu fotku mam moc rada... pry je to focene v Melbourne... Jednou bych se tam chtëla podivat :)
28.01.2008 21:55
Je to jen pocit, či snad sním, ale mám dojem, že píšeš naprosto dobře. Samozřejmě, na světě je mnoho lepších než ty, to si neber osobně, ale cokoliv si od tebe přečtu, líbí se mi.
*_* Ano, ano, to je tak, když to někomu jde.
*_* Ano, ano, to je tak, když to někomu jde.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.