+ báseň J. Žáčka, jinak bez anotace

-- -- -- Kritiku snesu -- -- --

-- pokaždé nevím, co sem napsat :)--

:-)

Podivné zjištění: Sledujeme-li představení tzv. absurdního divadla, máme z něj dojem naturalismu. -- z deníku Andreje Tarkovského

Bez anotace ...---...

:-) Kritika, kritika, kritika, kritika- SEM s ní :-)

Bez anotace :)

Starší, z literu, myslím, že si to zaslouží, být znovu obnovena, mám ji moc rád... přestože je smutná

K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...

Malé povzdechnutí...

Realita bývá krutá...

+ještě jednou, naposledy báseň J.Žáčka....:)

Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...

Psáno podle skutečných vzpomínek ...

Konec...jen delší povídka rozdělená na dvě části:D

Zatím jsem sem vkládala jen samé básničky, ale pravdou je, že můj "obor" vždycky byla spíš povídka... ...Zatančíme si...?

....ji neHledej !! :-) --- Sem s pořádnou kritikou, něco snesu!:-D ---

Reflexe