|
+ báseň J. Žáčka, jinak bez anotace
|
|
-- -- -- Kritiku snesu -- -- --
|
|
-- pokaždé nevím, co sem napsat :)--
|
|
:-)
|
|
Podivné zjištění: Sledujeme-li představení tzv. absurdního divadla, máme z něj dojem naturalismu. -- z deníku Andreje Tarkovského
|
|
Bez anotace ...---...
|
|
Bez anotace :)
|
|
:-) Kritika, kritika, kritika, kritika- SEM s ní :-)
|
|
+ještě jednou, naposledy báseň J.Žáčka....:)
|
|
Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...
|
|
Psáno podle skutečných vzpomínek ...
|
|
Konec...jen delší povídka rozdělená na dvě části:D
|
|
Zatím jsem sem vkládala jen samé básničky, ale pravdou je, že můj "obor" vždycky byla spíš povídka...
...Zatančíme si...?
|
|
....ji neHledej !! :-)
--- Sem s pořádnou kritikou, něco snesu!:-D ---
|
|
Starší, z literu, myslím, že si to zaslouží, být znovu obnovena, mám ji moc rád... přestože je smutná
|
|
K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...
|
|
Malé povzdechnutí...
|
|
|
|
Realita bývá krutá...
|

