přidáno 28.05.2026
hodnoceno 3
čteno 107(7)
posláno 0
Upřímní
Jenom pod tlakem
Topíme se v hlubině

Skuteční jsme
až když slunce zapadne
Sundáme své masky

Jsme děti
V dospělých tělech
Nikdo nás nenaučil žít

Otec, matka, celá rodina
Na papíru dokonalý svět
Dřív jsme v to věřili

Ve světě plném násilí
Hledáme své místo
Ale kam patříme?

Jsme sami
V hořícím světě
Kde každý jen přikládá
přidáno 30.05.2026 - 14:13
Je to tak.
přidáno 29.05.2026 - 16:43
Strach: Amen :)
přidáno 29.05.2026 - 09:41
Svět sociálních sítí, filtrů a podobných s prominutím sraček, trápí i mnohem starší generace. možná o to víc, že jsme ještě zažili svět bez mobilů, internet byl výsada, při které se člověk modlil, aby nezazvonil telefon (kdo ví, ten ví). Lítali jsme venku, četli - rozvýjeli fantazii i poznávali... dnes staci dvakrat tuknout a vse mas pred sebou na obrazovce, ale otazka zni, je to realny svet? Ptas se kam patrite? odpoved je vlastne jednocucha a jen musim trochu opravit slovoslet - Ne kam ale KOMU? Patrite zejmena sami sobe. Vysrat se na svet okolo a zit po svem at to stoji co to stoji - a ver mi nekdy je cena az neuprosna...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Generace Z : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Okraje světla
Předchozí dílo autora : Dům plný ticha

» narozeniny
Le Jerrr [18]
» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :
Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming