srpnová...

hořká miniatura

(I.N.) báseň je trošku staršího data (ale ne zase moc)... Věnováno tomu, který si ve virtuálním světě říká Sleeper, ale také všem těm, kteří nemohou - či nechtějí - přejít od slov k činům!

(P.) pokračování předchozí ("Proč?") a i trochu s úsměvem.. však ztrácím "starou belu":-))

někdy to jde líp, někdy hůř, ale musí se jít dál!!!

škoda slov na anotaci.....

komentáře potěší .. víc nevím, co napsat. :o)

Nechal jsem se inspirovat četbou cestopisu a pak i fotkami onoho Ráje...

neprohrávám. rovnou se vzdávám. je pro mě důležitější přátelství. který bych svým vyznáním zničila. dusim to v sobě. a věřim v lepší zítřek.

Mé bolestné (ač platonické) velké lásce ... i když poznání někdy bolí, vždy má svou hodnotu

Na branku duše buší splín, jemuž se člověk nezbrání, bláhové srdce marně sní o novém Lásky shledání...;o(

"lásku"....?!

***

Když dva, co se milovali, zapomenou na něžnosti, zbude smrti jen málo, co by jim vzala…