přidáno 07.09.2009
hodnoceno 8
čteno 1448(14)
posláno 0
Napětí v sále
roste v záři reflektorů.
Je to jen hra
a drobet emocí navíc k tomu...

Diváci šílí,
přichází potlesk
na otevřené scéně.
Usmívám se,
však bolest vzdouvá se ve mně...

Sál se postupně vyprazdňuje...
Lidé spokojeni odcházejí domů.
V jejich pohledech vyčetl jsem otázku...
Dokáže ten kluk
podat tak výborný výkon znovu.

Nádherná melodie doznívá,
v jejím odlesku slzy kanou.
Jen jedno je jisté...
Pro ztracenou lásku nepřestanou.
přidáno 09.09.2009 - 20:12
Téééda na to kolik ti je...:-) Skvěle píšeš. Děkuji za komentář:-).
přidáno 09.09.2009 - 19:54
A každá píseň přináší nový příběh:-), tak jako nadechnutí přináší nový život:-)...Děkuji moc za komentář:-).
přidáno 09.09.2009 - 19:50
Moc se mi líbí. Je taková tak akorát.. nic jí nechybí, ale ani nepřebývá :)
přidáno 09.09.2009 - 19:44
Také děkuji moc za komentář...Chybku jsem opravil:-).Krásný večer:-).
přidáno 09.09.2009 - 19:34
Děkuju moc za komentář... Rozťala si šíp, který již byl uprostřed terče:-).
přidáno 09.09.2009 - 07:26
Když dozní jedna melodie, chvíli je ticho(to kvůli nadechnutí) a pak začne nová píseň...:-)
přidáno 08.09.2009 - 13:28
Bacha na chybku, vzdouvá se ve MNĚ je správně. Jinak souhlasím, taky se mi to líbí, jen mi tam něco schází, ani nevím co. Možná něco víc osobního a poetického. Přesto je to moc pěkné.
přidáno 07.09.2009 - 23:10
suprová metafora...:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Divadlo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tvář bez úsměvu
Předchozí dílo autora : Blázním

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming