|
Věnovaná včerejšímu dni. Možná ji podruhý smažu. Možná je to jedno, možná ji stejně nikdo nepochopí. Ale je důležitá.
|
|
|
|
|
|
Je jen snem než procitnem?
|
|
Epos nevysloveným.
|
|
|
|
|
|
|
|
Před rokem se mi stala věc, za kterou se stydím a doteď jsem se s ní nesrovnal. Potopil jsem v bouřlivým počasí plachetnici na Nových mlýnech a málem se mi tam utopil člověk z mých nejmilovanějších a nejbližších. Celý to byla moje blbost, už jen to, že jsem vyplul. Děkuju Bohu, že jsem ji tehdy v tý rozbouřený a kalný vodě nahmatal a vytáhl. Kdyby se to nepovedlo, radši bych se už taky nevynořil. Tohle je moje vzpomínka, žádný umění, ale muselo to ven.
|
|
|
|
Muži nestárnou, ale slábnou.
|
|
|
|
Do nebe, do pekla, nebo věřit v sebe?
|
|
|
|
Brno, hlavní nádraží, vystupujte vpravo ve směru jízdy a dívejte se kam šlapete.
|
|
|
|
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
jontahnes [17], Marbal Škutin [15], jaja [10]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

