Naděje má laní oči

Vidíš ty laní oči?

Jejich měkkost
nepřebije
zběsilý tlukot splašeného srdce
když na tebe vyděšeně hledí
ve zlomku vteřiny
mezi zamrznutím
a úprkem

ještě ji nikdo nenaučil
že moment ticha
nemusí být křehký nádech
mezi bitvami o přežití

sice už ví
že každé zapraskání větví
není střelec s ukrytým kvérem
ale ještě se bojí

uvěřit

jako tehdy
když jako malá holka
stála v nekonečném temnu zahrady po setmění
jen ona ví kolik ji stálo
odhodlat se zamknout branku
prostrčením ruky do tmy mezi plaňky

ještě se bojí uvěřit
i když už ví
že strach je někdy jenom znamení
že na něčem vážně záleží

nechce být nevěrná
vlastní pravdě
už není kam uhnout

bez ní by to bylo jen pomalé umírání zaživa
jenže neexistuje nic nebezpečnějšího
než naděje
když už začínáš tušit
kolik by tě stála
ztráta