Můj dlouholetý kamarád Vraťa,pán už trochu v letech,věčný srandista,má svůj oblíbený mok zvaný borovička. Tak jsem mu na tu jeho vášeň napsal takovou říkanku. Byl spokojený,a prý je částečně pravdivá..:-) Psal jsem to v první osobě ale není to i o mě,já mám rád dobré vínko..

Znovu a znovu to zkouším...:)

Žádné otroctví není tak potupné jako otroctví dobrovolné. Seneca

zasr...deprese

Zase po dlouhé době můj malinký příspěvek do velkého psaneckého díla. Psáno volným veršem. Ano. Vím, že takhle mi to moc nejde, ale řekl jsem si, že k zachycení té dnešní večerní atmosféry by se vázaný verš nehodil. Prosím maximální kritiku.

myšlenky

Občas prostě musíš mezi řádky...

:-)

Nad touto úvahou přemýšlím už delší dobu. U jejího zrodu stojí dva základní kameny. Jednak několik prohlášení náboženských představitelů v tisku o tom, jak ateisté v Česku vymírají, a druhak snaha o vlastní zařazení – co jsem? Kam kráčím?

pojď ke mě, ty plochodrážnice

Vážím si jí!

Znáte dětskou báseň "Odkud ten náš holub letí?" Tak tato parodie je koncipována na sci-fi film "Paralelní svět". Pokud jste jej viděli, bude vám ironie v básni zcela jasná. Pokud ne, je možno si ho stáhnout...

Placebo.