Má první dokončená básnička..
 21.10.2012
7
Laciný pokoj a tmavá místnost,
laciná dívka a vzájemná blízkost.
Bezduchý chlapec co na dívku hledí.
Brzo to skončí, oba to vědí.

Nešťastné duše, jeho i její
jen doušek radosti tak moc si přejí.
Chlapec své rty na dívčiny přitiskne
a hned se minulost v myšlenkách zablýskne.

Vzpomíná no to, jak byl dříve šťastný
Na ten pocit lásky na ten pocit slastný.
Bezstarostné chvíle jeho hloupého života.
Teď je z něj troska, kterou pohltila samota.

V tu samou chvíli dívka zavzdychá.
Její stará nevinnost, pomalinku utichá.
Zoufalá chvíle v jejím hloupém životě
zavedla jí právě sem až utápí se v temnotě.

Dva mladí lidé vzájemně si cizí,
stojí tam v pokoji v objetí.
Oba doufají, že tímto vše zmizí
Však jak to skončí- nevědí.
 25.10.2012 18:31
 Aidlin
Jojojo.. me gusta! :))
 25.10.2012 09:40
té strojenosti je tam až příliš, jako kdyby tě rýmy nutily upravovat myšlenky, nedokázaly postihnout to, co chceš doopravdy říct.. nenech se omezovat, najdi svůj jazyk, základ máš.
 25.10.2012 08:11
Smutná, ale jedno se musí nechat, psát básničky umíš. Pochvala :)
 23.10.2012 14:44
 Darkness
je to boží ;) mě se to líbí :)
 22.10.2012 08:08
Prvotina? No paráda, víc takových prvotin!
 21.10.2012 23:54
hezkej příběh, až moc známej
 21.10.2012 23:35
 Devils_PIMP
Zajimave (miliinkrat oprabe tema) libi se mi predposledni sloka a jeji 2. Radek - jinak toneni nic behezkeho ale asi nepadnu na zadek ;) vitej

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.