Odcházejí, ale nevrací se

V hlavě mám myšlenky,
vás všechny a vzpomínky
na vaše hlasy a tváře
a schůzky psané do diáře.

Pár let cítím takový lehký vánek,
jak ubývá počet stránek
z knihy okamžiků i velkých cest
a spíš než vánek, je to pěst.

Pěst, kterou necítím jenom v hlavě,
ale cítím ji u srdce a hlavně,
není obrany v tomhle boji,
kde proti mně milovaní stojí.

Jak ubývá stránek společných poutí,
mám větší strach, že se zhroutí
všechny představy o lepší budoucnosti
a s nimi já, ač zdravé mám kosti.