Opravdu tajemná, hezky plynoucí, člověk si ten děj umí představit.

A zase přituhuje! :-)

Opravdu, uplynulo to ve svižném tempu! Koukám, že tu zůstala již jen jediná komentující, ostatní ještě popadají dech...:-P

Máš vzácný dar navodit tu správnou atmosféru! A moc krásně to plyne... :-)

Souhlasím s Amelií M! Taky mne to baví a nevnímám, jak rychle plyne čas. Vlastně na chvilku zmizím i ze svého pokoje a přenáším se do místa děje! :-)

I já jsem v tvých kapitolkách stejně jako Yana narazil na některá podivná slova, snad krajové výrazy, ale jinak už to tady louskám hezkých pár hodin a zatím mne to neomrzelo.
Zdá se, že babiččin dům je rozlehlejší a tajemnější, než by kdo čekal. Jednou jsem četl sci-fi o podivném domě, který připomínal včelí plástev, jenže ten šesterečný útvar byl prostorový a vyskytovaly se v něm časové smyčky! Hlavní hrdina jím bloudil a potkával svá budoucí i minulá Já a zdálo se, že jakoby klouže z jednoho paralelního vesmíru do jiného. Až jsem se v tom ztrácel....:-)

Taky mi to připadá kratší, což je ovšem jen takový relativní pocit. Nejspíš to bude obsahem té kapitoly. Když píšeš o dívkách, člověk se tak nějak zasní a na chvilku odpluje do svého světa. Tady mne nic nerozptylovalo od další četby. Děj se zdá být veskrze reálný! :-P

Paráda! Napadá mne, zda mohou mít kočky husí kůži! Protože já ji na chvilku měl! :-)

Vyvíjí se to zajímavým směrem...Já už jsem se chytl drápkem a dovolím si věřit, že sem přilákám i další, až to uvidí v tabulce aktivit. A až se chytí, určitě se jen tak netrhnou, stejně jako já! :-)

Zdá se, že jsem tu po dlouhé době jediný čtenář, ovšem ve vytrvalosti si nezadám s těmi přede mnou! I když na pc se texty opravdu tak nějak hůře čtou než z papírových knih. Ale zase má svoje kouzlo, že si člověk může přečíst, jak to vnímají ostatní, pokud se o své dojmy i podělí. A nemusím čekat na publikaci dalších pokračování, jen na mně záleží, kolik toho utáhnu na jeden zátah...:Myslím, že dost! -P

Připadá mi, jako kdybych dostal čokoládový adventní kalendář a snažím se krotit, abych nevzal útokem všechna jeho okénka. Marná to snaha...:-p

A hrome! Zatímco Máta natahuje na skřipec i své hrdiny, ty to činíš raději jen se čtenáři...Setkávám se tu i v komentech se starými známými, se kterými začínám sdílet stejný osud závisláka na tvém dílku. :-)

Hezky se to rozvíjí...Jako bych jel k mé vlastní babičce, jen z matčiny strany. :-)
Tu druhou neznám, umřela, když měl táta 12.:-(

Knihu Germinal neznám, ale tohle je fakt krásně napsané. Smekám! :-)

Moc krásná kapitola! Mám to jako Žblabuňka: Tvé vyprávění jakoby otevřelo deníček mých dávných vzpomínek, který se zdál být již navždy ztracen hluboko v podvědomí...:-)

Mayfair: Koukám, že Yana se nervuje tím, že jsi jí připravila dilema: Číst či nečíst romány na pokračování? Já taky tady od loňska nic dlouhého nečetl, i když knížek jsem přelouskal spoustu. Ovšem čas věnovaný Tobě či Mátě nebyl ztracený a něco mi dal, mj. jsem trochu poznal i dvě i lidsky zajímavé autorky a vlastně mi to prozrdilo něco i o dalších čtenářích, např. Am*! :-)

Tak jsem zvědav, zda to bude vyvíjet tak, jak očekávám...:-)

Znám už Rubíny z pekla a tak mne nepřekvapuje, že jsi skvělá vypravěčka, která umí čtenáře natahovat na skřipec a on na to přitom ani na okamžik nepomyslí, i když v úvodu jen naznačuješ mnohé cesty, jimiž by se příběh mohl paralelně ubírat. Těším se na další čtení...:-)
P.S. Ty a Máta jste mne tak nějak dokázali přitáhnout i k próze, protože obě fakt umíte upoutat zájem i poněkud netrpělivého čtenáře jakým teď někdy bývám i já! Předtím jsem sotva letmo prolétal poezii svých VIP a pokud jsem psal v próze, pak jen v komentech či v diskusích soukromějšího charakteru, byť pro mne rovněž velmi přínosných! :-)

Souhlasím s Am*, že už sám prolog je skvělou pozvánkou k dalšímu čtení! Umíš vyvolat vskutku tajuplnou atmosféru...:-)

Jsem světlonoš, neboť jsem nositelem světla původního lidství, té věčně planoucí pochodně, která mne již přinesla tolik bolesti.

Jsem vaše hvězda, ta která kdysi svržena, spadla z nebeských výšek do pevného světa, aby se zrodilo, co předurčeno bylo, nové světlo a člověk, aby byl zrozen.

Tak krásný anděl je svržen, zabit a pošlapán, aby na jeho mrtvém těle mohly vyrašit nové plody. Pro nekonečnou lásku k Otci, přinesl jsem první oběť, která tolik strastí způsobila.

Já jsem hvězda lidem zářící a nyní jako Kristus k vám přicházím.