Jakub,: Přesně, zůstat člověkem přes to všechno... to je pro mě taky ta jediná výhra, kterou v tom dokážu (občas vidět). Díky moc.

Singularis: To je super pohled, díky! Jo, možná remíza. To si zapisuju.

KarelVrba: Brigita: Vaska49: Dark Alchemist: Moc děkuji za čtení a milé komentáře, mám z nich vždy velikou radost, i když mi někdy trvá odpověď.

iluze: Děkuju ti, všechny tvé komentáře mě moc těší a hřejou!

Homér: Vida, citát z mých výplodů jsem ještě nedostala. Děkuju:)

Strach: Neměl. Jenže co když blízkost vyvolává současně příjemné i nepříjemné pocity? Co když ji prostě po tom všem náš systém nedokáže unést? Co pak s tím? Jedině snad čas a hodně trpělivosti... Snad. Od druhého, i sám se sebou.

Pěkné :)

Terri42: Strach: Psavec: Neu: iluze: Brigita: Moc děkuji za čtení a tolik milých komentářů.

puero: Děkuju, to je nádherný kompliment! Všichni víme, jak rádi my básníci vyměňujeme slova:)) Popravdě je to čistý prožitek, do slov se přetavil sám, a publikovala jsem ji hned po napsání, takže ve mně teď hlodá chuť některá slova vyměnit. Díky tvému komentáři odolávám:)

Krásné ...

Souhlasím s Puerem, velmi trefná

Velmi zdařilé. Je tu hodně velmi plastických obrazů a velmi sugestivně podaných. Nevyměnil bych jediné slovo.

tady je někdo zakoukanej :)

Mě to tedy nijak neoslovilo. Omlouvám se

…ještě ji nikdo nenaučil
že moment ticha
nemusí být křehký nádech
mezi bitvami o přežití

Opakovala bych se, u Tvých básní má člověk jistotu, že se dotknou

Už jsem hodnotil jinde.

Moc moc pěkné... a trefné...

Nádherné...

Nevím, jak je to možné, ale pokaždé, když od Tebe něco čtu, je to jakoby někdo popisoval můj život v tu chvíli, slovy, která sama nenaleznu.. :) krásné.

Ten pocit známe asi každý, strach z opakování, z bolesti, ale strach by nám neměl bránit, zkusit zase být chvilku šťastní..