Psavec: Miňko: Moc děkuji oběma.

Čtu už poněkolikátý a je to nářez. Nevím, jestli pro to, že si tam projektuju to svoje... ale je napsaná skvěle. Až teď na několikátý čtení jsem to nějak skousla a sednul mi i ten závěr, který mi na první čtení drhnul a trochu vadil. Ale chápu ho.

Ten začátek, celá první půlka... je síla. Možná je to jen o "obyčejném" lhaní, ale já v tom vidím úplně jasně a děsivě popsanou emoční manipulaci, citový vyděračství. Čím dál víc. I ta extáze v jeho očích, protože ti nejhorší...ti z naší bolesti žijou. Z toho, že mají kontrolu a skrze hrané a naučené emoce tahají za nitky opravdových pocitů. Možná tam vidím úplně něco jiného, než jsi tam vepsala, ale dostala mě. Něčím mi připomněla moji Sílu soli. Díky, že jsem mohla číst.

Nedávno jsem s hrůzou zjistila, že jsem celý život slovu unylý přikládala špatný význam. Hrozně by mě zajímalo, jestli jsem jediná a jaký význam to má mít tady. :-) Seděly by oba, každý trochu jinak.

Jinak tomu vlastně dost rozumím. Závěr docela brutus, ale pocity chápu. Úplně nejvíc mě oslovila třetí strofa, která je psaná trochu jinak, než ty ostatní...

Rozhodně mi to celý stálo už aspoň za čtyři čtení.

LadyLoba: Yana: Vystihly jste to obě úplně nádherně... ani nevím, jestli se mi to podařilo dát do slov, nebo jestli jste to vyčetly někde mezi řádky... ale jsem moc ráda, že se to přeneslo. Piju si tu u toho svůj milovaný jasmínový čaj a říkám si, že to sice nejsou čerstvé jasmínové květy, ale že si tu vůni v různých formách možná můžu užívat celoročně... Děkuju oběma!

Yana: Děkuji moc Yani, že ji tahle vidíš.

človiček: Psavec: Některé věci je těžké pochopit... sama tápu a nechápu, proto asi ta řečnická otázka na začátku.

Díky oběma za čtení.

Já mám k tomu sexu z rozumu docela zajímavý fantazie. Naštěstí jsem ho ale asi nikdy neabsolvovala. Možná semi. Ale asi to bylo stejně něco jinýho, než co si představím pod pojmem sex z rozumu.

LadyLoba: Tak to mě těší ještě víc, děkuju!

LadyLoba: Jeee, moc díky, že ses zastavila u mých psaneckých začátků :-)

Miňko: Vždyť jsi napsal, že ji člověk buď může žít a pokud to nedělá, ať si o ní píše, aby měl sám pro sebe náhražku. Nějak si protiřečíš... nebo to neměla být obecná pravda, ale osobně mířená jízlivost zaobalená do rádoby rady? Díky za objasnění.

Čtena s vznikajícím odstupem se mi líbí pořád stejně.

Výstižná. Lepší rytmus, zajímalo by mě, jak by to vypadalo, kdyby ses úplně odprostil od rýmů? Podle mě lepší žádný rým než špatný rým. Ale neber to moc vážně, jen přemýšlím "nahlas".

Ta forma mi trochu (místy více) drhne, ale baví mě ty myšlenkové pochody a věřím tomu.

Mlčeti Zlato: LadyLoba: Dandy: Díky za čtení a zamyšlení se. :-)

Miňko: Jasně, proto se jí zabývá tolik filosofů, básníků a jiných myslitelů. Pro omezenější jedince asi nepřestavitelné, ale někdo dokonce dokáže cítit, přemýšlet i o tom psát.

Umouněnka: Děkuji za čtení a rozumím. To, co popisuješ, mi ale nezní jako slepota - pokud máš ve svém okolí lidi, kteří se ti s tím mohli svěřit a o problému víš, zní to spíš jako potřeba si chránit vlastní hranice, a to je podle mě naprosto v pořádku.

Miňko: Ale takhle statistika úplně nefunguje, že? Průzkumy samozřejmě nedělal google, ale kdo chce, může si s jeho pomocí dohledat studie z takového zdroje, který je pro něj věrohodný. I pokud by ses těch žen skutečně zeptal, je také možné, že by ti to prostě neřekly. Nebo je nenapadne, že do toho spadá i to, jestli něco takového zažily v jakémkoliv předchozím vztahu (včetně rodiny, ze které pochází). A taky se člověk musí umět zeptat. Ne obecně, ale konkrétně. Já třeba znám naprosté minimum žen, které nezažily nějakou formu sexuálního obtěžování. Sexuální násilí je taky násilí.

A co se týče těch vysmívaných změn - ne, opravdu nikdo nikomu nezakazuje flirtovat. Podařilo se třeba prosadit redefinici znásilnění, díky které se mimo jiné automaticky považuje za znásilnění pohlavní styk s dítětem mladším 12 let, a ne jako doposud, kdy se muselo zkoumat, zda dítě projevilo nesouhlas či nikoliv. Třeba takové 6leté dítě asi těžko může dát informovaný souhlas k pohlavnímu styku, nemyslíš? Zvlášť, když se takových činů nejčastěji dopouští blízká osoba, na kterou má dítě vazbu a je pro něj nějakým způsobem autoritou.

Taky už není za znásilnění považováno jen to, pokud násilník pro přinucení k sexuálnímu aktu použije násilí nebo jím vyhrožuje (případně využije bezbrannosti oběti, např. když spí), ale “stačí”, že oběť nějak projevila nesouhlas - verbálně, pláčem apod. I to je samozřejmě nutné prokázat, ale odpadá tak ono “proč se nebránil/a” (tedy nevyvíjel/a fyzický odpor), protože dneska už se ví, že velká část obětí prostě zamrzne, nebo se bojí fyzicky bránit, aby jim nebylo ublíženo ještě víc. Navíc fyzickou převahu prostě téměř nikdy oběti nemají. Jsou tam i další změny, jako vyšší sazby za některé ohavnosti a nový trestní čin sexuální útok (tedy nucení k jiným sexuálním praktikám, než je přímo penetrace).

No a další fajn změna - senátem prošel zákaz fyzických trestů ve výchově. A já myslím, že to je skvělá zpráva, protože pokud bylo doposud normální bít děti, proč by ty stejné děti, až vyrostou, nemohly bít další osoby, nad kterými mají fyzickou převahu?

Yana: Jeden na čtyři ohrožené... to je mi moc líto, Yani, muselo to být náročné a jsi skvělá, že z tebe vyrostla taková živá a zároveň empatická bytost, jak tě známe z tvé poezie. Děkuju za odvahu sdílet.

Krátké lehké řádky, těžký obsah. Líbí se mi.

Krásná. Líbí se mi slovo klokotání. A moc pěkný závěr. Tenhle pocit neurčité naděje po dešti taky znám.