LadyLoba: Aspoň jednoho čtenáře:-) Děkuju.

Psavec: Díky moc za čtení i zanechání komentáře.

LadyLoba: Spíš ono si to hraje se mnou. Já to jen (občas) zaznamenávám.

Ode dna by to bylo fajn, ale tam už jsem byla. Teď už to není dno, ale ani břeh. Proto volím aspoň mezi-nádechy.

Každopádně děkuju.

Neu: Ooo, cenim. (jinak samozřejmě vím, že mám pravdu:P )

Homér: Škrtni slovo “mých” a vystihnul jsi podstatu tohodle serveru. A stejně ho máme rádi;)

Já bych naopak některý rýmy ubrala :D Ale asi ani ne, jsou nenásilné a často jsem si jich skoro nevšimla na první čtení. Jinak se mi to taky líbí, moc. Ten začátek je úplně skvělej, vtáhnul mě hned. A vzhledem k věku paráda.

Moc se mi líbí.

Neu: Já nevím, a co čtenáři, kteří nevědí nebo tě neznají? ;) Každopádně je to možná mnou, neotevřela bych nic s nápisem Fanta :D A ne, navrhované názvy za lepší nepovažuji :D Ale třeba jen V Telči bez tý fanty je pro mě značně lákavější

LadyLoba: impi: Yana: Orionka: Díky moc, každé zamyšlení sám nad sebou nebo probuzení něčeho v sobě je pro mě ta nelepší zpětná vazba.

Jarda468: LadyLoba: Díky.

Orionka: Pravda. Byť tohle je spíš o uvědomění, že když se mi po letech pomalinku daří vracet se ke svému plnohodnotnému intenzivnímu prožívaní pozitivních věcí…má to i druhou stranu. Prostě pokud cítím a nejsem v otupělé mlze, bude o to víc bolet i to negativní. Nic mezi tím není.

Jan Václav Zemánek: LadyLoba: Mlčeti Zlato: Díky moc, jsem ráda, že se líbí. :-) Mně osobně uklidňuje (i když má nostalgickou příchuť), ale někdy se to nepodaří přenést do slov i pro ostatní, tady si vůbec nejsem jistá.

Brigita: Jarda468: LadyLoba: Mlčeti Zlato: Psavec: Díky moc za čtení i milé reakce.

Nevnímám to jako báseň, spíš jako deníkový zápis nebo dopis. Ale je to silný a díky za nahlédnutí - málokdo je toho schopen s takovou opravdovostí. A já opravdovost (a hloubku) ráda…

To je super, sedla mi.

Super pointa. Ten pocit znám, někdy se mění kulisy, ale my si v tom najednou připadáme úplně stejně jako kdysi.

Akorát takový neatraktivní název. Zřejmě záměr, ale možná se tím připravuješ o čtenáře, kteří ji pro jistotu radši ani neotevřou.

Zajímavá. Místy mi trochu drhne rytmus (možná jsem jen našla ten “tvůj”), ale moc mě baví neotřelé obraty i celkové vyznění.

Sama sobě - ano. Moc se mi líbí ta myšlenka v závěru, ale vlastně by mě zajímalo, jak to je. Myslím, že mnozí litují i toho, že nedali dost času/pozornosti druhým. Ale je fakt, že i to může být ve výsledku bráno jako dluh sám sobě. Zaujala mě ta první strofa, pěkně plyne a baví mě ty obrazy.

Neu: No jo, někdy to trvá, než jim člověk přijde na chuť.

Victor: To mě těší, díky moc!