Výborná! Velmi, VELMI výstižná.

Kristína Melegová: Děkuji! Moc mě to potěšilo.

Brigita: Tady je to spíš myšleno z druhé strany - bublifuk je jen metafora pro vyjádření pocitu. Ale vlastně se mi líbí, že to jde číst i takhle, takže děkuju :-)

puero: Básnířka smutkem odděná si jednou dovolila jiný háv. Nemůže se pak asi divit, že za odměnu dostala mikroplasty a existenciální bublifuk determinismu vedoucího ke zkáze lidstva, že?

A přesto si občas nějaká bublina dovolí existovat, navzdory člověku a jeho ničivým vášním. Naštěstí tu máme poezii, kde může bublina zůstat nedotknutá a právě tak křehká, jako byla v momentě svého vzniku.

Ožralí bizoni, dost dobrý kontrast k tak intimnímu momentu. Je krásná… A holky si všimnou vždycky.

slnečnica: Děkuju, i tobě.

Dotýká se mě na místech, kterých se ještě bojím.

Oslovila mě, zvláštní rytmus, který ale ladí k dobře vykreslené atmosféře.

Tak tohle je super, trefilo se.

Velmi povědomé pocity.

Audrey Diamond: Děkuju.

casa.de.locos: Přiznám se, že jsem musela googlit:) Děkuju.

LadyLoba: iluze: Děkuju.

Jakub,: Přesně, zůstat člověkem přes to všechno... to je pro mě taky ta jediná výhra, kterou v tom dokážu (občas vidět). Díky moc.

Singularis: To je super pohled, díky! Jo, možná remíza. To si zapisuju.

KarelVrba: Brigita: Vaska49: Dark Alchemist: Moc děkuji za čtení a milé komentáře, mám z nich vždy velikou radost, i když mi někdy trvá odpověď.

iluze: Děkuju ti, všechny tvé komentáře mě moc těší a hřejou!

Homér: Vida, citát z mých výplodů jsem ještě nedostala. Děkuju:)

Strach: Neměl. Jenže co když blízkost vyvolává současně příjemné i nepříjemné pocity? Co když ji prostě po tom všem náš systém nedokáže unést? Co pak s tím? Jedině snad čas a hodně trpělivosti... Snad. Od druhého, i sám se sebou.

puero: Já bych pozvání brala, kdyby náhodou.