přidáno 18.02.2026
hodnoceno 1
čteno 9(1)
posláno 0
Vedle mé postele
poslední úlomky zbroje
říkám že nejsem ničí
a přece jsem jen tvoje

když tvoje ruce
hladí mě
po zjizveném hřbetě

rozkvétám
jak česká louka
v plném létě

chrpy, jetel
kopretiny
a vlčí máky

voňavý nektar
pro čmeláky

schovám se do blankytu
nad naše těla
slova z mých rtů
kamsi uletěla

nic po mě nechceš
a přesto jsem chycená
do tvojí něhy
jako do houpací sítě

někdy kdo složí zbraně
je i vítěz
přidáno 18.02.2026 - 16:50
Moc hezké

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Luční : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Nečekaný host

» narozeniny
Gwendory [13], ahajecek [13], V. Student [7], smileviki [7]
» řekli o sobě
milancholik řekl o Sokolička :
Jedna z prvních, kteří mě tu svými díly zaujaly. A zájem o její díla i ji samotnou trvá... Osoba, které se můžu svěřit se vším, jedna z múz.. Nikdy jsem nečekal, že bych mohl někoho tak skvělého poznat přes internet. Moc si ji vážím.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming